Anatomie oka

  Oční koule je spolu s přídatnými očními orgány součástí oka – zrakového aparátu. Její tvar má přibližně kulovitý charakter a stěnu tvoří tři vrstvy: zevní vazivová (tunica fibrosa, externa), střední cévnatá (tunica vasculosa, media) a vnitřní (tunica nervosa, interna).

  Oční kouli chrání zpředu víčka, ze stran a v zadní části kostěná očnice, v níž je koule uložena do tukového polštáře. Ten vytváří fyziologické podmínky pro její pohyb ve frontální rovině, jenž je umožněn kontrakcí okohybných svalů.

Zenví vrstva

Rohovka (lat: cornea) je průhledná kopulovitě zakřivená vrstva pokrývající přední část oka. Je naprosto čirá a má lesklý povrch. Průhlednost rohovky a její optické vlastnosti umožňují světlu dosáhnout sítnice a vyvolat zrakový vjem. Základním úkolem rohovky je prostup a lom světla. 
Bělima (lat: sclera) je neprůhledná, ochranná, vnější vrstva oka obsahující kolagen a elastická vlákna.

Střední cévnatá vrstva

Cévnatka (lat: choroidea) umožňuje vyživování hlubokých vrstev sítnice.
Řasnaté těleso má tvar mezikruží, do jehož vnitřního okraje je na vláknech závěsného aparátu připevněna oční čočka. Součástí řasnatého tělíska je také ciliární sval, jehož stahy ovládají akomodaci čočky.
Duhovka (lat: iris) spolu s čočkou odděluje přední a zadní komoru oční. Uprostřed duhovky se nachází centrální otvor zvaný zornice (pupilla).