Brýle | MUDr. Alexandr Stěpanov, Ph.D., MBA, FEBO

Kratkozrakost (myopie)

je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky po průchodu relaxovaným optickým aparátem sbíhají v ohnisku před
sítnicí. vice...

Dalekozrakost (hypermetropie)

je refrakční vada, u které je
lomivost optických prostředí větší, než je předozadní délka oka. V takovém případě se obraz vytváří za sítnicí. vice...

Astigmatismus

při této asférické refrakční vadě nemá optický aparát oka ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. vice...

Presbyopie

je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. vice...

Fyziologický stav (emetropie)

stav, při němž oko má správný poměr mezi lomivou silou optického aparátu tj. rohovky, přední oční komory, čočky a sklivce a svou předozadní délkou. V takovém případě světelné paprsky dopadají na sítnici v místě nejostřejšího vidění a vzniká ostrý obraz pozorovaných předmětů. Při narušení takového poměru vznikají refrakční vady - ametropie.

Kratkozrakost (myopie)

je refrakční vada, u které se rovnoběžné paprsky po průchodu relaxovaným optickým aparátem sbíhají v ohnisku před sítnicí. Nejčastější příčinou krátkozrakosti je prodloužení předozadní osy.
Jedná se o tzv. myopii axiální, neboli osovou. Mnohem vzácnější jsou myopie křivkové, neboli kurvaturní, při které je více zakřivena rohovka (např. u keratokonu), nebo přední či zadní pouzdro čočky (lenticonus anterior et posterior). Při korekci myopie platí, že dospělému pacientovi se předepisuje nejslabší rozptylka, se kterou dosáhne nejlepšího visu.

Dalekozrakost (hypermetropie)

je refrakční vada, u které je lomivost optických prostředí měnší, než je předozadní délka oka. V takovém případě se obraz vytváří za sítnicí. Obraz, který dopadá na sítnici je tedy zamlžený a nezřetelný a jelikož je i blíže uzlovému bodu, tak je i menší. Nejčastější příčinou hypermetropie je menší předozadní průměr oka - tzv. axiální hypermetropie.
Hypemetropie je korigována spojkami. Předpis a nošení korekce může zabránit vzniku amblyopie a strabismu u dětí a odstraňuje potíže z akomodační astenopie u dospělých.

Astigmatismus

je stav, při kterém nemá optický aparát ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost, rovnoběžné paprsky přicházející do oka se promítají do dvou fokálních linií. Cílem korekce je přiblížit obě linie a změnit je v bod na sítnici.
Malý fyziologický astigmatismus většinou není nutné korigovat. Je ale potřeba vždy přistupovat zcela individuálně, protože u některých osob vede korekce i malého astigmatismu k velkému zlepšení zrakové ostrosti a k odstranění subjektivních obtíží. Výsledná korekce bývá kompromisem mezi zrakovou ostrostí a binokulární snášenlivostí.

Presbyopie

je oční vada, která se objeví u každého člověka ve vyšším věku jako projev přirozené degenerace materiálu oční čočky. První příznaky presbyopie se objevují přibližně kolem 45. roku věku a uvádí se, že kolem 60 let se situace často stabilizuje a dále se již podstatněji nemění. Není to tedy oční vada v pravém smyslu slova, ale spíše přirozený důsledek stárnutí organizmu.