Vyšetření objektivního stavu předního segmenta oka pomocí štěrbinové lampy.
Měření refrakčního stavu oka. V dnešní době se nejčastějí použivá automatický přístroj - autorefraktometr. Měření je rychlé a časově nenáročné.
Vyšetření objektivního stavu zadního segmenta oka a to buď pomoci ručního oftalmoskopa, anebo speciální čočky, díky které je zajištěn zvětšený obraz fundu.
Diagnostická metoda vyšetření úhlu přední oční komory. Využívá se pro rozlišení glaukomu s otevřeným, uzavřeným či částečně uzavřeným úhlem. Ke gonioskopii se používá speciální kontaktní čočka, která se přikládá na rohovku v lokální anestezii.
Diagnostická metoda, která se používá ke zjištění změn rozsahu zorného pole nebo jeho výpadkům (tzv. skotomy). Hodnotí se světelná citlivost zorného pole a to jak centrálního, tak i periferního.
Vyšetřovací metoda, kterou se měří nitrooční tlak. V dnešní době se nejčastějí použivá automatický přístroj - bezkontaktní tonometr. Prudké fouknutí vzduchu oploští rohovku. Přitom platí, že čím je nitrooční tlak vyšší, tím hůř lze rohovku oploštit.
Neinvazivní, nekontaktní zobrazovací diagnostická metoda, která umožňuje provést a znázornit řezy sítnicí s vysokou rozlišovací schopností. Používá se především v diagnostice zeleného zákalu (glaukomu) a poruch sítnice.
Vyšetření očního pozadí pomocí kontrastní látky (fluorescein), která je podávána intravenózně a následně se krevním oběhem dostane do cév uvnitř oka. V průběhu vyšetření je obraz cévního systému oka zachycen na fotografii speciální digitální kamerou.
Vyšetření, pomocí kterého oční lékař měři tloušťku rohovky. Důležité pro správné zhodnocení výše nitroočního tlaku; pokud je rohovka významně silnější nebo tenčí, než odpovídá průměru v populaci, je nutné naměřené hodnoty nitroočního tlaku přepočítat podle určitého koeficientu.